Nejen ze mzdy, ale i ze sociálních dávek může zůstat dlužníkovi jen nezabavitelné minimum. Ale jestli si z něj dokážete něco ušetřit, už vám peníze nesmí exekutor sebrat v následné exekuci.
Nezabavitelná částka na (osobu samotného) vás coby povinného (dlužníka) činí 6154,67 Kč. Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu činí 1538,67 Kč. Tyto peníze vám musí coby dlužníkovi ze mzdy zůstat, i kdyby na vaši mzdu bylo uvaleno sebevíce exekucí. Pokud vaše čistá mzda činí méně než součet těchto částek, exekuce se neprovádí, věřitelé mají smůlu.
Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení (tedy po odečtení nezabavitelných částek), pokud takové výše mzdy dosahujete, činí 9232 Kč. Co je nad tuto částku, neuvidíte. Částka 9232 Kč (nebo jiná nižší částka, nejvýše však právě 9232 Kč) se rozdělí na tři třetiny. Pokud je sráženo pro nepřednostní pohledávku, jedna třetina, tedy 3077 Kč nebo méně, připadne věřiteli a zbytek zůstane vám jako dlužníkovi. Pokud je sráženo pro přednostní pohledávku, dvě třetiny, tedy 6154 Kč nebo částku nižší, dostanou věřitelé a zbytek zůstane vám. Podrobně už jsme si postup srážek ze mzdy vysvětlili v článku Exekuční splácení dluhů ze mzdy se mírně zkrátí, věřitelé dostanou každý měsíc více.
a) více věřitelů
b) peněžité závazky po splatnosti
c) tyto závazky není schopen plnit (§ 3 odst. 1 IZ)
Neschopnost plnit závazky se v některých případech předpokládá, zejména pokud je dlužník neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (tzv. pozitivní domněnka platební neschopnosti, srov. § 3 odst. 2 IZ). Bližší definice tohoto pojmu s ohledem na malý počet zásadních "sporů o úpadek" u větších podniků v zákoně a též v judikatuře chybí.
Prostřednictvím prováděcího právního předpisu novela insolvenčního zákona vytváří předpoklady pro zavedení metodiky upřesňující definici platební neschopnosti. Jde o pojem tzv. mezery krytí.
Jedná se o rozdíl mezi výší splatných závazků a disponibilních prostředků dlužníka. Stanovuje se tzv. negativní domněnka platební neschopnosti. Podle ní může dlužník, jehož mezera krytí je nižší než desetina jeho splatných závazků, jednoduše prokázat, že je plnění svých závazků schopen. Dlužník, jehož mezera krytí je k určitému datu větší, má možnost se závěru o platební neschopnosti vyhnout doložením toho, že je tuto mezeru schopen uzavřít v přiměřené lhůtě, a to zpravidla do dvou měsíců.
Více informací: Exekuce - oddlužení